Období: leden 2011

Taaak!! Do třetice všeho dobrého. Dnešní třetí článek. Napíšu Vám něco překvapivě o škole. A o tom zázračném papírku, kterému se říká vysvědčení a na který se všichni strašně moc celých 5 měsíců těšíme! číst dál

Tak, moji milí drazí! Co se dělo za poslední tři dny? No, tak tedy, v pátek jsem byla v buly, ale o tom se nehodí mluvit. V sobotu jsem byla na extramegasuperzábavné rodinné oslavě. Bohudík jsem se dostala domů dřív a pozvala jsem si Oliho, aby mi zlepšil náladu! O tom se taky nehodí mluvit. V neděli jsem pracovala a učila se, abych se dnes mohla nechat vyzkoušet z biologie a dostat jedničku, což jsem také samozřejmě udělala. O tom je nudné mluvit. Je ovšem odporné, že se dnes rozdávalo vysvědčení a my jsme se normálně učili a všichni dělali jakoby nic, jen poslední hodinu jsme jen tak mimo... číst dál

Uff, už to máme všichni za sebou. Ten papír, kterému se říká vysvědčení všichni už máme doma. Někdo jako například od nás nejmenovaní žáci mají z něho radost (tam ty tři ). Někdo třeba ne, někomu to je třeba jedno. Každopádně se nám všechno snad vynulovalo a jedem od začátku. Ach jak já ty začátky nenávidím. Ještě k tomu tyhle začátky. No ale abych pořád nemlela o vízu. Dnes je to přesně měsíc bez Facebooku. Už ani jednomu členovi naší "blogerové trojky" se tam nejde přihlásit. Jsme v tom případě oficiálně osvobozeni ze života Modré Lišty, která jen tak někoho nepustí, ale spíš přiláka. No ... číst dál

Může mi někdo říct, proč jsou lidi tak nechápaví? Když se ptají proč, odpovím jím co si myslím. A jejich další otázka?- Proč?...Už fakt nevím co jim napsat na další stejnou otázku. Neumí to pochopit nebo nechcou? číst dál

Tak, po dlouhé době píšu na blog. Tento týden jsem nestíhal. Omlouvám se tak moc všem čtenářům :) Povím Vám něco o tomhle týdnu. Byl naprosto super!!! číst dál

Tak jsme dnes s mým drahým šli ze školy, měli jsme čas před odjezdem vlaku, a proto jsme se ustanovili, že navštívíme novou prodejnu T-mobile...kde jsem opět udělala ostudu, ale to je zase jiný příběh. číst dál

26. den co jsme bez FB... stále nemám žádné příznaky totálního zoufalství čumět na modrou lištu a už ani tyhle příznaky neočekávám. Teď mi už jenom zbývá to vydržet do Vánoc a vyhraju sázku! To prostě musím dát, protože se mi nechce kupovat Studentská. Jde tu čistě o princip. Dále: Už jsem přišla na to, z čeho jsem zas nemocná. Je to čistě ze stresu mé vysněné školy. Škola mě samotná ani tak nestresuje, ale moje familia mi z ní dělá peklo na zemi. Tak například mám každý tělocvik na talíři proč jsem nešla na volejbal, když mám rodiče volejbalisty, že jsem to v něm mohla někam dotáhnout a bl... číst dál

Po dlouhé době jsem se ustanovila, že splním domácí úkol a přečtu si ukázku z rytířského eposu Alexandreis, ale po prvních dvou řádcích jsem padla vyčerpáním. Ano, je sice pěkné, že je za ukázkou jeden obrovský odstavec vysvětlivek, bohužel já nerozumím ani tomu překladu! Pane na nebi! Osviť mě, chci býti pilnou študentnkou, jenže k tomu asi nemám potřebné předpoklady. Vsadím boty (ale raději jen ty prošlapané tenisky), že Ondra a Ketty v tuto chvíli určitě sedí nad čítankou a zarytě se věnují četbě, možná už dočetli Alexandreis, odpověděli na všechny otázky, a tak se ze samé nudy vrhli na ... číst dál

Shrnutí lyžáku? Bylo fajn, fajn lidi, fajn zábava, fajn písnička a fajn slovo: ZKÁÁÁZE! Ať žije snowboardové družstvo od pana Königa! Ta sranda, co byla na svahu, neměla chybu! Jet si na vleku a zpívat si kytáru... Jet dolů a řvát skáze.. Fajn... Ale Jony byl stejně největší zabiják! Jeho fekál a k tomu jeho smích.To prostě nemá chybu... Další věc byl klub čtenářek. Byla sranda, dívat se na ty otrávené obličeje, jak jsme se pokoušeli poslední večer vyhnat onen klub z největšího pokoje na chatě... A nakonec si nechám tu největší věc. JÍDLO! Snídaně se dala, oběd ušel, večeře ušla a nejlepší ... číst dál

A už je to tady! Stejně jako Ondrovi už i mě se nejde přihlásit na Facebook. Konečně, když se s někým dám do řeči a on/ona se mě zeptá, jestli mám Face (což bude brát jako samozřejmost), mu/jí můžu říct: Nemám! Zkááááze!! (to se nesnažte pochopit). A když se zeptá, jak je to možný odpovím: No prostě jsem si ho zrušila. No a podle mého to pak zase zajede do starých kolejí: Dyť to nejde zrušit! Seš normální? Jak bez toho dokážu žít?! číst dál

Takže...přijela jsem z velice ozdravného pobytu z Jeseníků...byl tam kopec sněhu, ještě větší kopec srandy ale hlavně obrovitá hora nemocí... Ano přesně tak, samozřejmě jsem se na velice ozdravném pobytu ozdravila až příliš... když píšu tento článek, ležím v posteli s teplotou a horkým čajem... takhle jsem se ozdravila...ale aspoň jsem se vyhla výšlapu na běžkách směr Švýcárna...ale to si nejspíš strašně užil nás Ondra páč dojel jako 1. první zpátky...to chce ovšem obrovitý POTLESK!...ale pro naší Marťu to chce taky POTLESK, dorazila totiž mi se zdá jako poslední, ale v krásné a spokojené n... číst dál

Neděle ráno, 10:15, a kupa prváků Slezského gymnázia se shromažďuje před zimním stadionem v Opavě a všichni se připravují na zimní ,,ozdravný“ pobyt (slovo ozdravný je v uvozovkách záměrně). číst dál

Ne, to prostě nejde, najít ve změti čepic, šál, teplých ponožek a punčocháčů dvě stejné rukavice! To nezvládnu. Nemluvě o nespočtu dalších kopečků oblečení, nerovnoměrně rozložených po podlaze mého pokoje, čekajících na zbalení do megamonstrózní krosny (která se vzhledem k množství potřebných věcí stejně zdá příliš malá). Pokud se najde někdo, kdo by byl ochoten mi podat pomocnou ruku a vysvobodit mě z mého neštěstí, umím být neskonale vděčná, ba si dokonce dotyčného zapíšu do pomyslného seznamu oblíbených osob! Prosím, prosím! Nesnáším balení.... číst dál

Už! Už! Už je to tady! Nemám fejsbůk! Nemůžu se na něj přihlásit! Smazali mi ho! Stále mi to nabízí možnost, že pokud ještě nemám účet na facebooku, mám si ho zařídit! Tůdle! Teď jsem se ho zbavil... Je to krásný pocit vědět, že už tam nejsem... A zítra už konečně odjíždíme! Směr Barborka... Takže asi žádné novinky přes týden. Mějte se tady fajn :) číst dál

Když nad tím tak špekuluju, neumím se došpekulovat, jak je sakra možné, že už je půlka prváku na gymplu za mnou!? Nechápu, že tomu času není hanba, že tak rychle utíká! Pane Bože, jen tě prosím, dej ať už mám za sebou ten lyžák! Jestli něco nesnáším, tak je to sport, navíc, když si k tomu přimyslím zimu, sníh a led, je to kombinace věru smrtelná! Bohužel je na naší škole lyžařský kurz povinný, takže se z něj vyvleče málokdo a jelikož já nejsem málokdo, tak jsem se z něj nevyvlíkla, pročež za dva týdny plna radosti vyrážím se svou třídou do Jeseníků za touto nevábně vzhlížící zimní aktivitou... číst dál