A už je to tady! Stejně jako Ondrovi už i mě se nejde přihlásit na Facebook. Konečně, když se s někým dám do řeči a on/ona se mě zeptá, jestli mám Face (což bude brát jako samozřejmost), mu/jí můžu říct: Nemám! Zkááááze!! (to se nesnažte pochopit). A když se zeptá, jak je to možný odpovím: No prostě jsem si ho zrušila. No a podle mého to pak zase zajede do starých kolejí: Dyť to nejde zrušit! Seš normální? Jak bez toho dokážu žít?!
Je to strašně osvobozující být bez něho. Ale na druhou stranu, když se nad tím zamýšlím. Musím si začít dávat velkýho majzla kdy, kde, jak a s kým se fotím. Asi se už nenechám jen tak fotit a lidi se o mě dozví akorát z vyprávění Ondry, který o mě vždy tak "hezky" mluví, že ano? Prostě jsem vám to musela napsat. Takže lidi Zdarec Sranec