Bojkotuju učení. Kašlu na vše. Nechce se mi. Daleko víc se mi chce o tom psát články. Nejpitomější ze všech je ZSV, prostě blbosti. Podle mě je lidská psychologie stejně tak složitá, že na ni prostě slova nestačí a nemá cenu se učit nějakou pyramidu potřeb a kdesi cosi. Upřímně se vám omlouvám, pane Maslow, ale jděte si s vaší pyramidou potřeb k šípku.
Další rána válečných štváčů je zeměpis, který se prakticky nemám odkud učit, a proto se ho neučím.
Prostě mám zrovna chuť zkoušet, které tričko mi jde k legínám a jestli se mi ke košili hodí více červený nebo fialový lak a která sukně jde nejlíp k těm novým botám. Povrchní, já vím.
A zítra stačí už jen přežít těch pár hodin ve škole a pak zase víkend, díky bohu.
Né, že bych nerada chodila do školy, mám to tam naopak moc ráda, ale občas je to vážně únavné. Nejhorší je, když se podívám na mobil v 11:29 a zjistím, že asi před deseti minutama bylo 11:28, jestli mi rozumíte. Což mi připomíná jednu stránku na facebooku, kterou jsem viděla KDYSI, a jmenovala se nějak takhle: ,,Za jak dlouho zvoní?“ ,,Za 44 minut.“ Tak takhle nějak to chodí u mě.
Jo a jo! Nemám kam dávat svoje fotky. Tak je budu cpát tady a je mi fuk, jestli to někoho zajímá nebo ne.
Jo a vlastně jsem si chtěla ještě postěžovat, že mě zradila všechna elektronika. Začalo to foťákem, pak se přidal mobil a drahá empétrojka taky nesměla být pozadu. Takže jen s hrůzou očekávám, co přijde příště. Naneštěstí mám záruku už jen na foťák. Nejvíce líto je mi mého drahého mobilku. Co ten se mnou za ty dva roky zažil! Procestoval se mnou cizokrajná místa, vytáhl mě z mnoha šlamastyk… a teď už jen tak bezvládně leží a jeho křehká dušinka se vznáší kdesi na mráčku v mobilovém nebi. Dej mu Pánbů věčnou slávu.
Sakra, to je dlouhej článek…asi ho raději zakončím.
Mír s váma, pusíci!
Marťa
Btw: předchozí článek o džejně berte s nadsázkou.
2024 ©