Ač vyučování začínalo celé naší třídě až v 8:55, já jsem již v 6:50 byla ve škole. Úchvatné. No, alespoň jsem se stihla naučit slovíčka do francouzštiny.
V 8 hodin odstartovala velkolepá olympiáda v biologii, na kterou jsem se přihlásila jen díky přesvědčovacím schopnostem své spolužačky Anet. Celé první kolo se skládalo ze tří částí.
První část byla teoretická. Na většinu otázek jsem neznala odpovědi a jen koutkem oka závistivě pohlížela po Olim a sledovala, jak bohatě uplatňuje své znalosti o zvířatech, která slouží k výrobě kožešiny. Například o praseti divokém.
Druhou částí byl test s výběrem možností a)-d), takzvaná sportka. Netřeba komentáře.
A konečně třetí část…Poznávačka! Při této části je nutné vědět, že univerzální druhové jméno jest ,,obecný“. Neváhali jsme rozšířiti faunu a flóru o stromy obecné, ryby obecné, ptáky obecné a další. Taktéž jsme neváhali zaměniti štiku za sumce, zmiji za užovku, volavku za čápa.
Z celé této olympiády plyne jedno velké ponaučení, a to takové, že se znalostmi o zvířatech, která slouží k výrobě kožešiny, nejdál dojdeš, a postupuješ do dalšího kola-laboratorního cvičení. A tak nám drahý Oliver laboratoroval, laboratoroval…Bohužel jsem jej od té doby ještě neviděla, tak nemohu popsat jeho pocity.
Ne, biologickou olympiádu už ne.
PS: Víte, že tisk dokáže být někdy opravdu dotěrný? No zrovna včera o mně psali a neostýchali se zmínit o mé ochraně proti chřipce a dokonce uveřejnili i můj zaručený lék a vše doplnili fotografií pořízenou při jednom z mých výjezdů do Opavy. Ještě jsem nenašla odvahu se do těch novin podívat, vše vím pouze z vyprávění.