Včera po škole došlo konečně k vyplnění mé sázky. Chtěl jsem to už mít za sebou. A taky jsem rád, že to za sebou už mám!
Začalo to už ve škole. Nemohl jsem se dočkat odpoledne, tak jsem to musel zkusit už předtím! Jenomže, když chcete jenom jednu pásku, tak to nejde. Jsou po dvou. Musel jsem sehnat někoho, kdo by do toho šel se mnou. Ještě že tam ten Oli byl. Tak přišlo první strhnutí. Bylo to v oblasti holenní kosti. Měl jsem strach. Jak mi nalepili nahřátý voskový pásek na nohu, tak jsem si ho tam chtěl nechat! Nevěděl jsem co příjde! Zuzka, má třináctiletá kamarádka, se chopila strhnutí. Ani by jste nevěřili, jaký výraz měla, když to dělala! Oči rozzářené štěstím. 3, 2 , 1! A trhla. Čekal jsem, že to bude bolet víc, byl jsem příjemně překvapen. To horší teprve příjde... Potom to udělal Oli, který má sice podstatně zarostlejší nohu, ale taky říkal, že ho to tak moc nebolelo. Skoro celá třída byla namáčknutá v rohu a sledovala naše hrdinství! I pan učitel zeměpisu se přišel podívat. Jenom pár nejmenovaných studenten naší třídy se drželo dál. Asi deset minut na to, přišlo skoro nesnesitelné svědění a pálení na nohách. Ale pak to naštěstí přestalo. Dvě hodiny utekly jako voda a bylo tady holení už naostro! Ještě jsem vám neřekl, že jsme kouili dva druhy voskových pásek(značky nebudu jmenovat, jenom řeknu, že jedny byly kvalitnější a jedny ne, první jsme zkoušeli ty méně kvalitnější). Naobědval jsem se a šel do studovny naší školy. Tam už na mě čekali stvořitelka celé sázky. Tak jsem se posadil, svlékl si kalhoty, natáhl si nohu na druhou židli a řekl jim, že můžou začít trhat. Nechali jsme otevřené dveře, takže kolem prošel náš pan učitel třídní, který viděl, jak mám pěkně nataženou odhalenou nožku na židli a přede mnou sedí dvě slečny! Co si o mně musí myslet?!
Pásky se mezitím nahřály na topení a holky začali strhávat. První to byla neškodná místa, jako je třeba předtní strana lýtek, ale ony strašně chtěly, abych křičel, takže se soustředily na všechna jiná místa, jenom na tyhle ne. Křičel jsem, párkrát to fakt zabolelo. Ale teď příjde to nejhorší! Méně kvalitní pásky došly!!! Vytáhli jsme teda ty kvalitnější a nechali jsme je nahřát. První trh a už jsem křičel jak pes! A tak to šlo celou dobu! Kříčel jsem, řval jsem, prosil o pomoc, ale marně... Naštěstí i ty pásky měly svůj konec Teďka mám hezky hlaďoučké nožky, jako jsem je míval v mladých letech. Jsem zvědavý, jestli ty nohvy vydrží opravdu 4 týdny(nevěřím tomu) pak vám dám vědět.
Fííha! Tak dlouhý článek jsem ještě nenapsal. Mi by se to asi nechtělo číst :D Epilaci nohou zdar!!